Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím vyjadřujete souhlas. Další informace
Zrcadlo - Pro lidi, kteří myslí vlastní hlavou.

Čtenářský deník - A. C. Doyle: Údolí strachu

Mikroblog
Několik slov o autorovi

Arthur Conan Doyle se narodil v roce 1859, zemřel 1930. Anglický prozaik, autor detektivních povídek a románů (Příběhy Sherlocka Holmese, Pes Baskervilský).

Vydání: Mladá fronta 1974

Kompozice: Kniha je rozdělena do dvou částí. První začíná zprávou, kterou dostává Sherlock Holmes o spáchaném zločinu a zabývá se jeho vyšetřováním. Druhá se vrací do minulosti a vysvětluje příčiny současného dění; vypráví příběh, ve kterém figurovala postava z případu. Dílo je uzavřeno epilogem, který shrnuje události a přináší zjištění pachatele..

Postavy

Sherlock Holmes – proslulý detektiv s neobyčejně bystrým mozkem a zálibou ve hře na housle
Dr. Watson – Sherlockův přítel, který jej doprovází na cestách, píše o jeho případech a pomáhá mu je řešit
Příslušníci britské policie: White Mason, MacDonald aj.
Birdy Edwards alias McMurdo alias John Douglas – postava, okolo níž se celý příběh točí. Původně detektiv v Chicagu, později člen zednářské lóže v údolí strachu, ten, kdo ukončil vládu teroru v údolí, později majitel výnosných dolů a nakonec bohatý muž žijící se ženou na anglickém venkově v hrabství Sussex
Ettie Shafterová – první žena Birdyho Edwardse + Jacob Shafter (její otec)
Brakýři: šéf McGinty, Ted Baldwin (druhý nápadník Ettie), Scanlan (McMurdův spolubydlící), Morris (brakýř se svědomím, který se do hnutí zapletl náhodou),
Americký policista Marvin
Cecil Barker – spolumajitel uhelných dolů, nejlepší přítel Douglese, paní Douglasová – druhá žena Douglese

Místo: Anglie – hrabství Sussex, USA - město Vermissa, uhelná pánev

Čas: 19. století (1875 – Vermissa, 1895 – Anglie)

Děj

Děj se začíná rozvíjet v Londýně, kde je Sherlock Holmes zasvěcen do zločinu, který se odehrál na venkově v jednom zámku. Policie jej žádá o pomoc a světoznámý detektiv se tedy vydává na místo činu. Jeho brilantní myšlení a špičková logika jej vedou k závěrům, jaké by policie sama nezjistila. Sherlock objeví, že pan Douglas - muž, který byl údajnou obětí zločinu, je stále naživu a místo něj byla nastrčena jiná mrtvola. Tohle dokáže manželce údajného mrtvého i jeho nejlepšímu příteli, kteří s vyšetřovateli hrají komedii, když údajného zavražděného skrývají. Ve snaze očistit se vypráví pan Douglas celou svou historii; vysvětluje, že obětí vraždy skutečně být měl, ale naštěstí vyvázl, když v sebeobraně zabil svého protivníka. Aby se zbavil lidí, kteří mu jsou celý život v patách, rozhodl se narafičit celou věc tak, jako by skutečně zemřel.

Kdo byli ti, kdo ho chtěli zabít? A proč? To se dozvídáme ve druhé části, která je celá vypávěním o Douglesově minulosti. Jmenoval se Birdy Edwards a byl povoláním detektiv. Pod pseudonymem McMurdo přijel do Vermisské uhelné pánve, kde města i jejich okolí trpěla pod vládou zločinců, jež se sdružovali v organizaci svobodných zednářů (pozn – jinde byli svobodní zednáři dobročinným spolkem) a říkali si brakýři. S těmito lidmi přijel detektiv zúčtovat. Tři měsíce žil ve Vermisse, vetřel se do jejich přízně a dostal se témeř až do čela brakýřů. V té době byl nucen spolupodílet se na zločinech, které organizace v okolí páchala. Kde to ale bylo možné, oběti plánovaných vražd předem varoval. Potom, co se do Vermissy dostal dopis vyzrazující, že je přítomen, uspořádal McMurdo rychle akci, při níž shromáždil vedoucí osobnosti brakýřů u sebe doma a nechal je zatknout. Tu noc bylo zatčeno dalších šedesát lidí. Takto tedy detektiv vyčistil „údolí strachu“ – lidé v něm už se najednou nemuseli bát. Zbývá ještě dodat, že si při tomto obdivuhodném kousku stihl ještě najít přítelkyni – Ettii, s kterou se oženil, jakmile své poslání ve Vermisse skončil.
Lotři ale nebyli uvězněni navždy a po jejich propuštění (po deseti letech) začali nenáviděného detektiva hledat. Musel před nimi uprchnout z Chicaga do Kalifornie, kde ho stihla tragédie v podobě smrti milované Ettie. Později se stal (s Barekerem) spolumajitelem výnosných uhelných dolů. Po celkem třetím pokusu o vraždu se uchýlil do Británie, kde potkal svou druhou ženu, s níž se odstěhoval na anglický venkov. Doufal, že zde bude mít klid, ale i na zapadlém zámku jej nepřátelé vypátrali. Pokus o vraždeu se jim nezdařil a bývalý detektiv obstál před soudem, když vysvětlil celou historii a dokázal, že jednal v sebeobraně. Se svou ženou se potom vydal lodí do jižní Afriky. To se mu ale stalo osudným. Přepadl přes palubu. Podle názoru Sherlocka Holmese má jeho smrt na svědomí šéf londýnského podsvětí profesor Moriarty, o kterém doufá, že se ho jednou podaří dopadnout a který podle jeno názoru je ve styku s hlavami bývalých brakýřů.

Citáty z Údolí strachu


„Staré kolo se točí a stejná loukoť vždycky přijde znova nahoru. Všechno už na světě bylo a znova bude.“ (181)

Štítky:

 Místo pro Vaše hodnocení:
Zrcadlo aktuálně: Vystoupit z EU? To může chtít jen blázen nebo blb

Diskuse o článku Čtenářský deník - A. C. Doyle: Údolí strachu


Tady může být Váš názor.

Poslat komentář




<<<  Zpět na titulní stránku