Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím vyjadřujete souhlas. Další informace

Dětská věda - Dětské prekoncepce

Obecně k tématu

Tématem, kterému se budu věnovat, jsou tzv. dětské prekoncepce. Jinými termíny používanými pro tento fenomén jsou například dětské naivní, dosavadní nebo alternativní koncepce, případně naivní teorie dítěte či dětské implicitní teorie. Jedná se o téma důležité a to především pro jeden z hlavních cílů pedagogické práce – zprostředkování toho, co dospělí – učitelé vědí o světě, dětem - žákům. Pokud chceme někomu něco vysvětlit a přiblížit mu jevy kolem něj, je třeba porozumět tomu, jak si ten člověk fungování věcí kolem sebe představuje sám o sobě, s čím do pedagogického procesu přichází. Jedině pak můžeme jeho představu formovat správným směrem.

Co je to prekoncepce a její teoretické ukotvení


Děti ve škole mají před probíráním nového učiva mnohdy své naivní, primitivní, teprve krystalizující pojetí. Pro tento „stav“ žákova pojetí učiva se v literatuře uvádí pojem prekoncepce. Tato koncepce má kognitivní složku (poznávání a porozumění fenoménu), afektivní složku (vztah k němu, jeho hodnocení) a konativní složku (výkonovou). K prekoncepcím docházejí děti v rámci procesu poznávání na základě svých zkušeností. Podíváme-li do historie psychologie, nalezneme hned několik teorií, které toto téma alespoň zčásti reflektují. Asi nejvýznamnější z nich je teorie slavného vývojového psychologa Jeana Piageta. Ústředním pojmem jeho pojetí je tzv. kognitivní schéma. Schéma je „teorií“ dítěte o tom, jak funguje svět okolo něj. Zahrnuje představy, znalosti a zkušenosti dítěte a vzniká jeho aktivní činností, manipulací s předměty nebo jejich modely. … V procesu poznávání se dítě opírá o již vytvořená schémata, do nichž vstupují jeho nové zkušenosti z experimentace s novými předměty. Schémata se v průběhu času mění, a to především pomocí dvou procesů, které Piaget nazývá asimilace a akomodace – asimilací se rozumí začlenění nového poznatku mezi již existující schémata (přizpůsobení nového poznatku starým schématům), zatímco akomodace odkazuje k přizpůsobení starých schémat novému poznatku. Ve výuce se učitel snaží přimět žáka, aby svá již vytvořená schémata poupravil v souladu s novým poznatkem, a tak provedl akomodaci. Tento proces nemusí být jednoduchý, ale to není důvodem, aby učitel svou snahu vzdal. Diagnostika a překonávání prekoncepcí je velmi důležitá, protože jako na jednom z faktorů na ní závisí, zda žák dané problematice skutečně rozumí nebo při zkoušení jen bezduše reprodukuje nazpaměť naučený text. Vzhledem k tomu, že dnes vznikají diplomové práce na téma prekoncepcí, se zdá, že naše pedagogické fakulty této problematice pozornost věnují. Otázkou je pak jen, nakolik se učitel dokáže na tuto oblast zaměřit v praxi. Dalšími teoretickými přístupy, které je třeba v této oblasti zmínit, jsou teorie L. S. Vygotského (hovoří o tzv. zóně nejbližšího vývoje, která je vlastně rozdílem mezi úrovní schopností dítěte řešit problém samo a s pomocí dospělého; dospělý zde může napomáhat urychlení psychického vývoje), J. Brunera (každé téma je složeno z faktů, pojmů a generalizací, z nichž právě poslední jmenované jsou nejdůležitější pro pochopení problému žákem), D. P. Ausubela (klade důraz na tzv. smysluplné učení, které nestaví na memorování, ale na úmyslné logické strukturaci poznatků v paměti) nebo F. J. Dochyho, který se zabýval tematikou tzv. dosavadních znalostí žáka.

Příklady prekoncepcí

V literatuře se setkáváme především se zmínkami o prekoncepcích nesprávných – tzv. miskoncepcích. O této problematice se nejčastěji se referuje v souvislosti s přírodními vědami. Zde uvádím několik příkladů z fyziky: 1. Při každém pohybu (i rovnoměrném přímočarém) je nezbytné, aby na těleso působila síla ve směru tohoto pohybu. ; 2. Síla musí působit tak dlouho, dokud trvá pohyb; 3. Na těleso, které se pohybuje rychleji, působí větší síla. ; 4. Větší těleso působí na menší větší silou. 5. Na těleso, které je v klidu, nepůsobí žádná síla. 6. Tření není "pravá síla", je to nějaký "odpor pohybu". Z povahy prekoncepcí však vyplývá jejich univerzální existence, a tak se s nimi setkáme například i v zeměpise (Výzkum s názvem Prekoncepce žáků základní školy o tvaru a složení Země v této oblasti prováděli Dana Hübelová a Tomáš Janík) nebo dějepise. (britský výzkum Robina Conwaye, který přinesl např. zjištění, že žáci jsou přesvědčeni o tom, že automobily byly v 19. století široce rozšířenou záležitostí).

Žákovské prekoncepce a výuka


„Obtížnost“ vyrovnání se s miskoncepcemi ve výuce tkví především v jejich tendenci k rezistenci, přetrvávání, navzdory třeba i velmi jasnému a přehlednému vysvětlení problematiky učitelem. Bylo vytvořeno již několik výukových postupů, které vedou k překonání těch chybných. Tyto postupy nejsou jednoduché, vyžadují od učitele značné znalosti a dovednosti v problematice prekoncepcí. Možné je například využít tzv. poznávacího konfliktu mezi prekoncepcí a nově získaným poznatkem nebo diskuse anologií mezi nimi. Důležitým poznatkem pro každého učitele by však mělo být také to, že prekoncepce nemusí být vždy špatné a využití těch správných může být ve výuce naopak velmi efektivní.

Závěr

Cílem této práce bylo podat stručný výklad o tématu, jemuž se v poslední době věnuje stále větší pozornost, avšak někteří učitelé, kteří si příliš neaktualizují své znalosti, o něm nemusí mít patřičný přehled. Rozsah práce bohužel nedovoluje podat podrobnější informace – například o diagnostice žákovských prekoncepcí nebo o konkrétních metodách práce s nimi. Přesto věřím, že by informace tohoto typu mohla být leckterému pedagogovi k užitku – byť jen třeba proto, aby ho zaujala a podnítila ke studiu dalších materiálů k tématu.

Kam dál?

Nadané dítě: Jaké by mělo být, aby v životě uspělo?


Použitá literatura

1. ČÁP, Jan, MAREŠ, Jiří. Psychologie pro učitele. 1. vyd. Praha : Portál, 2001.

2. NEZVALOVÁ, Danuše. Konstruktivismus a jeho aplikace v integrovaném pojetí přírodovědného vzdělávání – úvodní studie [online]. 2006. Olomouc : Univerzita Palackého, 2006 [cit. 2007-10-22].

3. MANDÍKOVÁ, Dana. Výuka Newtonových zákonů I - intuitivní představy žáků. Metodický portál RVP : Základní vzdělávání [online]. 2005 [cit. 2007-10-22].

4. CONWAY, Robin (2006). What they think they know: the impact of pupils' preconceptions on their understanding of historical significance. Teaching History,(125), 10-15. Retrieved October 22, 2007, from Academic Research Library database. (Document ID: 1189446481).

5. TRNA, Josef. Žákovské prekoncepce ve výuce fyziky [online]. Brno : Pedagogická fakulta MU, [cit. 2007-10-22].

Štítky:

Diskuse o článku Dětská věda - Dětské prekoncepce



Tady může být Váš názor.

Poslat komentář




<<<  Zpět na titulní stránku