Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím vyjadřujete souhlas. Další informace
Poutač - Psycholog v Pardubicích

Čtenářský deník - J. A. Rimbaud: Opilý koráb

Mikroblog
Několik slov o autorovi

Francouzský "prokletý básník" Jean Arthur Nicolas Rimbaud žil v letech 1854 – 1891. Celé své dílo vytvořil ve věku 15 – 19 let. Jeho život byl dobrodružný, hodně cestoval, známou perličkou je jeho vztah s dalším z „prokletých básníků“ Paulem Verlainem. Svým dílem ovlivnil moderní poezii. Mezi jeho nejznámější básně patří Iluminace, Opilý koráb a Spáč v úvalu. Svou jedinou knihu Pobyt v pekle zničil.

Vydání

Mladá Fronta, Praha 1961

Poznámka

Text básně je dochován z Verlainova opisu a je rozdělen do 25 čtyřverší.

O básni Opilý koráb


Rimbaud v této své subjektivní básni přirovnává svůj život k putování korábu zbaveného kormidla i vesel po rozbouřeném moři. Zprvu se cesta básníkovi líbí, vyvolává v něm touhu po nebezpečí a dobrodružství, ale později již touží po návrau do Evropy, kterou má rád i přes to, že ho tam čeká jednotvárný život. Touží po klidném žití, ale v posledním čtyřverší už najdeme jeho rezignaci a touhu po smrti, když pozná, že neměl žádný životní cíl.

Báseň je psaná v první osobě, což její subjektivitu ještě podtrhuje. Působí na všechny smysly člověka. Je zde plno barev, autor si s nimi hraje a předkládá nám pak spojení typu „stříbroskvoucí slunce“ nebo „modré fosfory v žluť prosvítající“. Dále jsou zde i zvuky – např. ječící rudoši, funící moře, zuřivé burácení atd. Rimbaud neopomněl ani chutě, tudíž čteme o „kvasu hořkých ryšavin nebo o vodě, která je „sladší než dužina kyselých jablek“.

Báseň je tvořena proudem volně na sebe navazujících obrazů, představ a halucinací. Básník se teké často nechává unést fantazií.

Citáty z Opilého korábu


„Však příliš plakal jsem. Úsvity vždycky drtí.
Vždy slunce kruté je a z luny vždy jde strach.
Zpil jsem se láskou, vzdul a zmalátněl až k smrti.
Ó kéž mi praskne kýl, kéž zmizím v hlubinách!

Toužím-li po vodách Evropy, toužím vskutku
Po černé, studené kaluži u křoví,
V níž vonným soumrakem hoch pouští si pln smutku
Lodičku křehoučkou jak motýl májový.

Už lodě s bavlnou předhonit nemám síly,
Ve vašem stesku spíš, ó vlny, utonu,
Ani plout nádherou vlajek a mířit k cíli
Sledován hroznýma očima pontonů.“ (poslední čtyřverší básně; str. 80)

Štítky:

 Místo pro Vaše hodnocení:
Zrcadlo aktuálně: Lidl udělal pro růst mezd víc než všichni politici

Diskuse o článku Čtenářský deník - J. A. Rimbaud: Opilý koráb


Tady může být Váš názor.

Poslat komentář




<<<  Zpět na titulní stránku