Čtenářský deník - K. Čapek: Bílá nemoc
Viz výpisek z Továrny na absolutno. Vydání Fr. Borový, Praha 1945 Postavy Dr. Galén – lékař chudých, který objevil lék na bílou nemoc. Má však veliké ideály o míru a nehodlá svůj lék poskytnout lidem (kromě chudých), dokud jej nebude dosaženo. Stojí před dilematem mezi svou lékařskou přísahou, že bude zachraňovat všechny nemocné, a svou touhou po míru. Maršál – fanatický vůdce svého národa, vítězství ve válce je pro něj nejvyšší hodnotou Dvorní rada – vedoucí Lilienthalovy kliniky, na které Galén zkouší výsledky svého léku. Je to typ vědeckého pracovníka, který se slovem „věda“ neustále ohání. Baron Krüg – majitel továrny na výrobu zbraní, statečný a čestný člověk plnící rozkazy Syn barona Krüga, dcera Maršála Anetta – rozumní mladí lidé, kteří přemlouvají maršála k vyhlášení světového míru Asistenti dvorního rady, obyčejní lidé – matka, otec, syn, dcera, malomocní atd. Místo Blíže neurčeno – země s vysokým národním sebevědomím, v jejímž čele stojí diktátor. Doba Blíže neurčena – doba zbrojení, očekává se vypuknutí války. Děj Bílé nemoci Děj se začíná rozvíjet ve fiktivním státě v době, kdy se začíná šířit takzvaná bílá nemoc. Je to choroba napadající lidi starší věku čtyřiceti let. Jejím prvním příznakem je (jako u malomocenství) objevení se bílé skvrny někde na těle. Nemoc dále postupuje tak, že lidem odpadávají kusy těla, což je provázeno obrovským zápachem a samozřejmě i bolestmi. Nemoc je nakažlivá a tudíž se rozvine v celosvětovou epidemii. Píše se o ní v novinách a lidé začínají mít strach. Jednoho dne přijde na Lilienthalovu kliniku doktor Galén. Nechá se uvést k dvornímu radovi, ukáže mu svoje výsledky v léčení choroby a požádá jej o možnost vyzkoušet svoji metodu na klinice. To je mu dovoleno, a tak na pokoji číslo 13 léčí ty nejchudší hospitalizované pacienty. Výsledky se dostavují tak, jak předpokládal. Do nemocnice začnou chodit delegace, jimž je ukazován rozdíl mezi těmi, jenž jsou léčeni Galénovou metodou a mezi pacienty z pokoje 12, kteří jí léčeni nejsou. Noviny píší o senzačním léku, ale také o požadavku jediného lékaře, který zná jeho složení. Galén chce donutit všechny vlády světa, aby se dohodly na věčném míru. Dokud tato podmínka nebude splněna, nehodlá svůj lék nikomu vydat ani prozradit, z čeho je vyroben. Léčí jen chudé, protože je přesvědčen, že ti se stávající situací nemohou nic dělat, zatímco bohatí ano. Chorobou je jednoho dne nakažen také baron Krüg, ředitel závodů na výrobu zbraní. Chce, aby ho Galén vyléčil, ale ten mu dává podmínku – musí zastavit výrobu ve svých továrnách. Krüg ale dostává opačný rozkaz od Maršála. Poslušen svého velitele končí sebevraždou. Posléze onemocní i sám maršál. Dlouho na sobě žádné známky nemoci nepozoruje, choroba se silněji projeví až při jeho řeči ohlašující začátek války jásajícímu a zfanatizovanému davu. Musí odejít z balkónu, z kterého mluví, protože v ní není schopen pokračovat. Jeho dcera a její přítel Krügův syn zavolají doktora Galéna a chtějí, aby maršála léčil. Galén však trvá na své podmínce a chce, aby maršál odvolal válku a začal se starat o mír. Po několika minutách na tuto podmínku zoufalý maršál přistoupí a Galén přichází. Pod okny paláce je ale ušlapán davem prahnoucím po krvi a násilí. Dav zničí i jeho lék, čímž kniha končí. Neposkytuje tedy už žádné východisko ze situace. Citáty z Bílé nemociNovinář: „Vy byste nechal lidi takhle umírat?“ Dr. Galén: „A vy byste je nechali zabíjet? Proč, prosím… Když mohou lidé zabíjet olovem a plynem… nač my doktoři máme někoho zachraňovat, ne? Kdybyste věděli, co to dá někdy práce…zachránit dítě…nebo vyhojit takový kostižer… A pak se řekne válka! Jako lékař… musím být proti střílení a yperitu, že? Já jsem viděl, jaké svinstvo to v člověku dělá… Rozumíte, prostě jako dokror – Já nejsem žádný politik, pánové, ale jako lékař jsem povinen…bojovat o každý lidský život, ne? To je prostě lékařská povinnost, odstranit válku!“ Citáty z předmluvy napsané samotným Karlem Čapkem Čapkova „definice“ humanismu: Zbožná úcta k životu a právům lidským, láska k svobodě a míru, usilování o pravdu a spravedlnost a jiné mravní postuláty, které byly v duchu evropských tradic až dosud považovány za smysl lidského vývoje. Co bylo popudem k napsání Bílé nemoci? Dnešní světový konflikt: „Na jedné straně mravní ideál všelidské humanity, demokratické svobody, světového míru a úcty ke každému lidskému životu a právu. Na druhé straně dynamický protihumanitní ideál moci, nadvlády a národní nebo jiné expanse, pro kterou je násilí vítaným prostředkem a lidský život jenom nástrojem.“ Štítky: Archiv: Čtenářský deník |
Autor: Agape, 21. 6. 2008 ↓ Diskutujte 
Poslat komentář
<<< Zpět na titulní stránku