Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím vyjadřujete souhlas. Další informace

Vzpomínka na studium v Kunovicích u Kratochvíla

V první polovině devadesátých let minulého století vládlo obrovské nadšení z nové doby. Podnikání bylo hitem, každý znal ve svém okolí někoho, kdo přes noc zbohatnul. Tehdy jsem končil základní školu. Nakažen všeobecným optimismem jsem nedbal dobrých rad rodičům (doporučovali gymnázium) a zvolil jsem jako své další působiště nynější Evropský polytechnický institut v Kunovicích.

O vysoké škole si mohl v těch časech ředitel dipl. Ing. Oldřich Kratochvíl (dále jen Starý) nechat pouze zdát, byl rád, že mu inspekce nezavřela školu střední.

Unikátní metody řízení

Starý příliš inteligence nepobral, zato měl cit pro marketing, velkohubé vize a obrovský tah na branku. Lidi pouze zneužíval a vysával, pedagogové se měnili jako na běžícím pásu. Spolehlivým způsobem, jak se dostat k lukrativní funkci, bylo být mladá, hezká a vlézt Starému do postele. Takové slečinky se obvykle dostávaly na pozici zástupce ředitele. Podle toho pak řízení školy vypadalo. Pokud si ovšem myslíte, že to byl pro danou kariéristku post získaný zadarmo, pletete se. Už tehdy byl Starý téměř plešatý, tlustý a neustále mastný (takový bachratější Paroubek), sdílení intimních chvilek s ním muselo být jen pro otrlé.

K učitelům měl Starý přístup jako k tupému dobytku. Často jim sprostě nadával v přítomnosti studentů (na vulgarismy byl specialistou Starého pohunek, který se jmenoval tuším Bělohrad), nikdo si nebyl jistý dnem ani hodinou. Díky dobrým vztahům s Českou školní inspekcí a s politiky si mohl dovolit téměř vše. Mnoho našich vyučujících dosáhlo pouze na střední vzdělání, což nebyl pro nikoho problém.

Lež byla Starého denním chlebem. Když jsem nastupoval, vyřvával, že v žádném případě v průběhu studia nezvýší školné. Během let došlo k navýšení téměř o 100%.

Neslavný začátek, slavný konec

Již první den výuky jsem dostal od Starého co proto. Tehdy bylo jednou z jeho hlavních priorit, abychom chodili do školy v obleku. Kravatu ani sako nemaje, byl jsem vypoklonkován ze třídy a dostal jsem neomluvené hodiny. Naštěstí se z toho po domluvě s třídní učitelkou udělala návštěva zubaře. Řádné ustrojení jsem dále řešil (stejně jako spousta ostatních) tak, že jsem měl košili a v batůžku zežváchanou kravatu, kterou jsem si v případě potřeby nasadil.

Celkové dojmy ze studia nemám tak záporné, jak by se dle předchozích řádků mohlo jevit. Studenti a učitelé byli semknuti v pevném šiku proti Starému, atmosféra byla příjemně disidenstká, spousta pedagogů se snažila navzdory všemu odvádět kvalitní práci.

Přestože se jednalo o soukromou školu, kritéria pro postup do dalších ročníků byla přísná. Třetina mých spolužáků byla bez pardonu vyhozena. Školní stereotyp narušovaly každé čtvrtletí tzv. ředitelské testy, kdo nesplnil, letěl. Zajímavou zkušeností byla malá maturita na konci druhého ročníku.

Starý měl obrovský smysl pro kšeft, což nebylo vždycky na škodu. Například vydával za lidové ceny skripta, člověk měl k dispozici za pár desetikorun to nejzákladnější, co ke konkrétnímu předmětu potřeboval.

Ačkoli jsem to měl mnohokrát nahnuté, dostal jsem se až k maturitě, kterou jsem zvládl na výbornou. Na spoustu lidí vzpomínám v dobrém, v hlavě mi toho hodně zůstalo pro pozdější studium na VŠ.

Poučení závěrem

Starý se choval jako úplné hovado. Vzpomínám, jak se scházela odbojářská skupinka vyučujících v kotelně. To byl jediný prostor, kde šlo proti Starému něco beztrestně namítat.

Veškeré moje výtky přebíjí fakt, že Starý vybudoval úspěšnou firmu, které se daří a neustále expanduje. Historie se nebude ptát, komu ublížil, koho obelhal, jak nechutný byl. V historii zůstane nesmazatelným písmem zapsáno, že založil první soukromou vysokou školu na Moravě. Nedivil bych se, kdyby mu v budoucnu postavili sochu.

Související texty:
Vzpomínka na SŠ výlet do Prahy
Vzpomínka na stužkovací večírek

Štítky: , ,

Diskuse o článku Vzpomínka na studium v Kunovicích u Kratochvíla

Anonymous Anonymní:

Presne tak :) Chodim tam teraz a čo pišeš -> nič sa nezmenilo .

 
Anonymous Anonymní:

Dobrý den,

určitě nesouhlasím s článkem. Na VŠ do Kunovic jsem taky chodila a byla jsem spokojená. Do života se tato škola hodí!!!! Co mám zkušenosti a co jsem slyšela i ze státních VŠ (Olomouc, Praha...) tak ideál neexistuje a dějí se tam taky zajímavé věci!!!

 
Blogger Filip Novák:

Tento komentář byl odstraněn autorem.

 
Anonymous Anonymní:

Přesto, že je to už X let, co jsem dala této škole good bye, jsem se při čtení tohoto článku vrátila zpět do časů plných strachu a totální buzerace a klobouk dolů, jak autor dovedl toto všechno pomocí pár vět skvěle připomenout. Taky mě učily asistentky (které byly tak o 4 roky starší, ty vyučené cukrářky si fakt už nevzpomínám), i asistenti ...Štěrba, Vykydal a další, kteří se snažili potřít realitu alespoň slopáním Okeny, i pan tehdánedostudovaný právník Oldřich Kratochvíl mladší. Ví bůh, kde se před Starým ukrývá....Při vzpomínce na tuto školu se mi chce blejt

 
Anonymous Anonymní:

Bohužel jsem i já měl tu čest a na tuhle "školu" před drahnými (i drahými) lety docházel. Starému jsme říkaly "Tučňák" a ta zástupkyně co mu lezla do poslete se jmenovala tuším Matuštíková, nebo Matušíková (té druhé se omlouvám).

Angličtinářka co zrovna vylezla ze školy. O jejich "vztahu" jsme se dozvěděli od zaměstnanců školy (řidiče co je vozil autem). Kráska a zvíře.

No a Tučňák, to byl jeden z těch vykladačů kapitalismu devadesátých let. Jeho zaklínadlem byl úspěch a světový rozhled o kterém v Kunovicích tenkrát nikdo neslyšel. Jeho rukojmí žáci. Každý rok nová smlouva a pořád hrozilo že budete po dvou třech letech vyhozeni bez vzdělání. A tak rodiče platily stále víc a podepisovaly hloupé smlouvy (plněné blbostí a pokutami za neplnění). A úřady se dívaly jinam. Nosili jsme v batohu zmačkané kravaty a našimi kantory byly různé ztracené existence. Nutnou podmínkou bylo aby moc nestály a byly schopné jako tupé ovce opakovat demagogické texty ze školních letáků.

Občas se našel i někdo kvalitní. Ale o to Tučňákovi nešlo. Měl svou vizi! Vizi ve které i z naprostého kreténa (kantora i studenta) lze udělat náležitou převýchovou nadčlověka o kterého se budou všechny pokrokové firmy rvát jako smyslů zbavené.

Pamatuji si že předsedou studentského parlamentu byl největší feťák na škole. Byl z bohaté rodiny a jel perník ve velkém. Bez slunečních brýlí neudělal krok (ani v místnosti), ale pro tupého tučňáka byl vzorem nastupující generace. Jezdil v drahém autě a nosil drahé oblečení - takhle vypadá úspěch ke kterému všichni kráčíme.

Ve smlouvě bylo třeba napsáno, že studenti nesmí kouřit na území obce Kunovice (aby dělali do jem na obyvatele, kravaťáci - nekuřáci) Dospělím lidem bylo zakázáno kouřit ne v nějakém objektu.. Ale na souvislém území které ke škole vůbec nepatřilo! Za nedodržení - pokuta. Takto jednou naložili nebohého školníka do kufru školní Felicie, dali mu do ruky kameru a projížděli s ním místa kde se scházeli kuřáci. Záběry pak promítaly rodičům a žádali navýšení školného a různé smluvní pokuty.

Samozřejmě s pohrůžkou vyhození ze školy.

Tučňák nebyl a není špatný člověk. Je jako Hitler. Diktátor, který má svoji vizi. Není příliš chytrý, ale protože netrpí empatií, je schopen neuvěřitelných prasáren. Šíří kolem sebe nejdříve víru ve svou demagogii a následně strach z brutality (byť zákonné) kterou neustále deklaruje.

Tučňák je živoucím důkazem toho, že člověk je schopen se něco naučit i v podmínkách koncentračního tábora!

Tohle vzdělání je postaveno na lži a demagogii. Na vizi nadčlověka, kterého vytvoříme tím, že mu dáme kravatu a zákážeme kouřit.

JE TO METODA NORIMBERSKÝCH TRYCHTÝŘŮ.

S klasickou průmyslovou školou se to nedá srovnat. Odpadá demagogie a zůstává látka k naučení. Zadarmo, stačí udělat přijímačky.

Na tohle tenkrát chytili mě. Zaplať si nultý ročník a pojď bez přijímaček! Stejně jsem se jim v budoucnu nevyhnul a jsem rád, že ve svém životopisu tuhle trapnou školu nemám.

 


Tady může být Váš názor.

Poslat komentář




<<<  Zpět na titulní stránku