Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím vyjadřujete souhlas. Další informace
Zrcadlo - Pro lidi, kteří myslí vlastní hlavou.

Výběrové řízení a nezávislý audit = Modly médií

Mikroblog
Média (zejména ta klasická) jsou obestřena prapodivným oparem důvěryhodnosti. Novináři jsou často bráni jako nadlidé, kteří mohou vyřešit neřešitelné a jako jediní vybojovat v tomto českém bordelu spravedlnost. Proč se nechají tak často ukolébat velmi průhlednými výmluvami?

Výběrové řízení = jistota čistoty


Věta "Proběhlo (proběhne) řádné výběrové řízení" působí ze záhadných důvodů na novináře jako jasný důkaz toho, že je vše v pořádku a není třeba klást další otázky.

Přitom každému, kdo se třeba jen přimotal k jakémukoli výběrovému řízení, je jasné, že lze velmi dobře ovlivnit výsledek např.:

- nastavením kritérií výběru,
- oslovením jen spřátelených firem,
- složením výběrové komise atd.

Nezávislý audit = jistota efektivity


Podobný účinek jako výběrové řízení má i nezávislý audit.

Pokud je třeba novinářům zavřít hubu na 110%, zadá se audit světoznámé společnosti. Nejlépe jedné z těch, které shořely jako Hus při posuzování zkrachovalců v průběhu hospodářské krize.

Českým žurnalistům uniká, že audit platí zadavatel (tj. ten, kdo se snaží z něčeho vykroutit či něco skrýt) a probíhá na základě dokumentů, které zadavatel auditorovi poskytne.

Proč tyto odpovědi novinářům stačí?

Nechci se zde dlouze zamýšlet nad příčinami.

Raději dodám pár příkladů ze své praxe, aby bylo zřejmé, že novinařina je stejná práce jako pečení rohlíků nebo svařování traverz.

1) Kdysi jsem přijímal sociální pracovnici za 11 000,- hrubého. Paní mi říkala, že dříve psala pro Deník za peníze ještě nižší.

2) Dle jednoho novináře z nejmenovaného celostátního média "není čas na ověřování z více zdrojů, je potřeba posedět u kafe a pracovní doba také není nekonečná".

Porovnejte s běžnými občany, kteří berou žurnalisty jako elitu národa, zbožně čučí na zpravodajství, rozčilují se, emotivně diskutují o tom, co bylo napsáno.

Nepoměr mezi důvěrou, kterou lidé v média vkládají, a kvalitou práce novinářů, je zarážející.

Mnohdy ani není třeba nic tvořit, stačí číst předěly mezi zprávami či publicistickými příspěvky a je z Vás všemi milovaná celebrita. Nebo rovnou ministr vnitra.

Související text:
Co je větší svinstvo: Úplatky nebo známosti?

Štítky: ,

 Místo pro Vaše hodnocení:
Zrcadlo aktuálně: Moje tělo je můj hrad = Dobrý vtip

Diskuse o článku Výběrové řízení a nezávislý audit = Modly médií

Blogger Mordemy:

Konkrétně Deník jsou strašní šejdíři. Znal jsem jednu novinářku, matku-samoživitelku, která stěží vystačila s pěnězi od výplaty k výplatě. A to byla něco jako "hlavní redaktorka" v mistní regionální mutaci (často měla témata na první straně apod.).
Když si vezmu, že pár kilometrů od Rychnova začínají lidé v automobilce na jeden a půl násobku pěněz, co měla zmíněná novinářka, tak je to vskutku směšný...
Však ona mi říkávala, že psaním do novin si člověk nevydělá, že ho to musí bavit a brát to alespoň trochu jako "čest".
(u Deníku je to dáno tím, že je hodně regionální, ale stejně...)

---

S tou vírou v objektivní novinařinu: Možná je to antipohrobek komunismu. Lidé byli dlouho zvyklí, že se jim v novinách kecalo a četli tam spoustu keců a s příchodem revoluce a svobodného tisku si jednoduše svobodnou žurnalistiku zidealizovali (a vydrželo jim to dodnes). Najednou viděli, že se může v novinách objevit i třeba nepříjemná pravda, tak si to obrátili v to, že všechno, co svobodné noviny napíšou je pravda. Z "furt nám lžou" za komunistů se stalo po revoluci "teď už si to dovolit nemůžou". A nedochází jim, že tentokrát už to není ta záměrná manipulující lež, ale obyčejná lidská hloupost a neprofesionalita.
(úsměvné je to v kontrastu s politikou - víra v demokratické politiky je u nás mizivá, víra v demokratický tisk naopak obrovská; proč?)

Ale je fakt, že takhle je to zřejmě všude, nejen v ČR. A je to myslím i tím, že těch informací je prostě příliš. Dnem za dnem se valí tuny zpráv a není v lidské moci to všechno přečíst. Pokud si chce člověk uchovat nějaké povědomí o aktuálním dění, většinou mu nezbývá mnoho času kriticky uvažovat.
Takže lidi to konzumují bez toho, aby se nad tím zamýšleli. Tím pádem novináři nemají potřebu vynakládat nějaké zvláštní usilí, protože těch pár (hodně) pochybení se v té záplavě informací stejně ztratí. Ze strany čtenářů neexistuje dostatečný tlak na kvalitní novinařinu.

Osobně jsem na celý problém našel velmi efektivní řešení: Žádné noviny prostě nečíst.

 

Tady může být Váš názor.

Poslat komentář




<<<  Zpět na titulní stránku