Liberální demokracie: Ráj svobody nebo peklo relativizace?
Zajímavé je, že ani současná hospodářská krize, která přímo souvisí s tím, jak je naše společnost nastavena, nic nezměnila na namyšlenosti euroamerických elit. Iluze o ráji plném šťastných a svobodných lidí Onehdy jsem viděl velice zdařilý íránský film Rozchod Nadera a Simin. Mimochodem: Z íránské kinematografie toho rozhodně stojí za shlédnutí víc. Uvědomil jsem si, jak málo zasahuje stát do životů obyčejných občanů v tzv. totalitních zemích. Každodenní starosti jsou jinde, řešení běžných konfliktů probíhá na nepolitické bází. Ostatně ani u nás za komárů lidé nevstávali a neusínali s myšlenkou na vládu jedné strany. Svoboda či nesvoboda slova, možnost volit a kandidovat, političtí vězni, to vše trápilo jen zanedbatelnou část populace. Ovšem ekonomická realita dopadala neúprosně na všechny. Každý chtěl volněji dýchat, nemuset lhát a přetvařovat se. Jak jsme na tom v roce 2012? Stát se stal parazitem, který bere a nic nedává. Peníze z daní přesouvá těm nejbohatším, od nichž si půjčuje na principu revolvingového úvěru. Kdo se ve svém volném čase neprojevuje dostatečně loajálně, dopadne jako pomatený Ladislav Bátora. Kdyby se to samé stalo v Číně, mohl by obrážet svět jako disident. Kdo si dovolí obléci něco jiného než ostatní (např. u mužů kalhoty a košile), sežene jen podřadnou práci a všichni jím budou opovrhovat (porovnejte s ženami v Íránu). Základní životní potřeby (bydlení, jídlo...) zdražily na takovou úroveň, že se ze svobodných občanů stávají otroci těch samých institucí, kterým cpou biliony státy. Pod kotlem přitápí všudypřítomný marketing a nalévá nám do hlavy pohádku o štěstí založeném na konzumu. Já si uvědomuji nadbytek. Užívám si ho. Mám co jíst, kde spát. Navíc jsem zdravý a všichni kolem mě (klep, klep na dřevo) také. Na druhé straně chápu permanentní frustraci lidí, kteří se chtějí mít (ať už jsou na tom jakkoli) lépe. A vadí mi zbožštění údajné svobody. Peklo relativizace Relativizace hodnot pohřbila jakoukoli pravdu. Političtí vůdcové se vzdali myšlenek na hlásání ideálů, zaměřují se na nejnižší pudy. Stali se z kormidelníků pouhými pozorovateli, popřípadě je jim dovoleno čerpat vodu z podpalubí. Včera jsem se díval na Otázky Václava Moravce, Petra Nečase mi bylo skoro líto. Působil dojmem zoufalého člověka, na něhož se valí události, které může jen stěží ovlivnit. Obdobně vypadají i jeho zahraniční kolegové. Běžní lidé nemají kam se obrátit, zbývá jim jen doufat v elementární spravedlnost a to, že kapitáni světové ekonomiky nějak ukočírují svoje hrátky s penězi. Když změna, tak radikální Bylo by naivní očekávat zlepšení od stávajících elit. Často se dostaly do popředí kvůli podivným praktikám, jsou navzájem provázány a nemají motivaci k jakýmkoli podstatným změnám. Něco visí ve vzduchu... Kam dál? VÍME, jak EU a USA vybruslí z dluhové pasti Štítky: Eseje, Politika a společnost |
Autor: Holden Caulfield, 12. 3. 2012 ↓ Diskutujte 
"Kdo se ve svém volném čase neprojevuje dostatečně loajálně, dopadne jako pomatený Ladislav Bátora."
Tomuto nerozumím. Ani trochu.
Proč by měl být dr. Bátora pomatený? Vždyť říká to samé, co Vy píšete. Je snad blázen jen proto, že narozdíl od Vás vystupuje otevřeně, pod svým vlastním jménem a se svým vlastním ksichtem? Pak ano, v zemi zbabělců a pomatenců je nejspíš pomatencem.
Nerozumím Vám.
Moje jméno a příjmení si může každý přečíst v levém menu pod nadpisem Autor. Vy jste svůj komentář nepodepsal.
Kandidatura za NS, výpady proti homosexuálům, aktivní účast na přednáškách Vlastenecké fronty... Je spousta důvodů, proč jsem označil pana Bátoru jako pomateného. To ovšem nijak nemění fakt, že byl vyhozen z práce kvůli svým názorům na politiku.
S tím nemůže nikdo, pro koho je svoboda slova víc než jen líbivou frází, souhlasit. Nejde o to, co říkal nebo kde trávil svůj volný čas, jde o to, že byl nade vší pochybnost perzekuován.
Voltaire:
Nesouhlasím s tím, co říkáte, ale až do smrti budu hájit Vaše právo to říkat.
Více o kauze Bátora:
Snaha potrestat Bátoru - Co vypovídá o českých politicích?
Já Vaše jméno nevidím. Čož mne asi neomlouvá, ale holt je stránka takhle nepřehledná.
Když dovolíte, využiji internetové možnosti zůstat anonymní. Co to mění na podstatě mého dotazu?
Takže dr. Bátora je pomatený, protože kandidoval za legální politickou stranu? To jsem netušil že se to nesmí. Stejně jako jsem netušil, že se nesmí chodit na přednášky. Mělo by to raději být uzákoněno, aby snad spořádaný vopičan ještě nepřišel do průšvihu.
Takže zbývají (snad jen) ty výpady proti homosexuálům. Můžete je nějak blíže specifikovat?
Viz Ladislav Bátora na Wikipedii.
Zkuste seriozní zdroj, Wikipedie mě nezajímá. To je jako Respekt, tam si taky může napsat kdo chce co chce.
Dejte mi odkazy na ty jeho výpady, pokud možno televizní záznamy, nebo přímo v jeho článcích, či tak něco.
Informace typu "kamarádí se s tamtim, co jeden čas chodil s tamhletou" nechávám pavlačovým drbnám.
Nic serióznějšího než Wikipedie nemám...
Debata se točí kolem slova "pomatený". Vy argumentujete tím, že vše co pan Bátora udělal, bylo legální. S tím souhlasím, právě proto neměl být trestán.
Ovšem názorově je podle mě mimo mísu. Respektujte to. Stejně jako já respektuji, že Vy s ním souhlasíte.
Zaprvé: Wikipedie není zdroj ničeho, tam si každý může napsat, co se mu zlíbí. Když budu chtít, založím tam stránky tvrdící, že Holden Caulfield žere malé děti. Proč mě radši nedkážete přímo na záznam Bátorova závadového veřejného vystoupení nebo nepošlete odkaz na nějaký jeho závadový článek? Že by proto, že žádný takový není?
Zadruhé: Pokud každého, s jehož názory nesouhlasíte, považujete za "pomateného", pak doufám, že jen neumíte česky a neznáte význam tohoto slova. Víte, kdo další označoval své ideové odpůrce za pomatence a dokonce je zavíral do "psychušek"? Nevíte? Komunističtí grázlové.
A zatřetí: Nevěděl jsem, že návštěva přednášky Vlastenecké fronty (na kterých přednášel třeba doc. Jan Galandauer, prof. Milan Nakonečný nebo dr. Josef Tomeš; bohužel Vám ta jména asi nic neřeknou, mezi vzdělanci jsou celkem známá) je známkou pomatenosti. Inu, pro někoho, kdo v životě přednášku nenavštívil, tomu tak možná je. Ovšem takový názor o člověku dost vypovídá.
Čili jak jistě chápete, Váš názor nemohu respektovat. Tolerovat snad ano. Respektovat nikoli.
Poslat komentář
<<< Zpět na titulní stránku