Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím vyjadřujete souhlas. Další informace
Psycholog a psychoterapie v Pardubicích

Peciválova zpověď: Necpu se, kde mě nechtějí

Mikroblog
Nikdy jsem nebyl extra akční. V posledních letech to vypadá tak, že pokud odečtu práci (mám-li ji), cesty za rodinou a občasnou putyku, vydávám se někam opravdu velmi zřídka.

Jako každý jiný pecivál, i já mám spoustu důvodů, proč sedět doma na zadku.

Opomenu ty nejlacinější, které vyplývají z toho, že mě spousta věcí zkrátka nikdy nebavila.

Změnil jsem se. Změnila se doba.

Obýváková kultura

Jsem velkým fandou do filmů. Než u nás na vesnici zavřeli v 90. letech kino, bývali jsme s partou kamarádů posledními věrnými návštěvníky. Stahovat se tehdy nedalo, ceny lístků byly lidové.

Dnes při započtení dopravy (a nezakoupení občerstvení) atakuje jedna návštěva biografu hranici 200 korun na osobu. Navíc je všechno zadarmo na Netu. Pokud mám chuť podpořit umělce, investuju desetikačku do levného DVD.

Dalším mým celoživotním koníčkem je hudba.

Několikrát do roka jsme chodili na do punkova zaměřené koncerty, občas i na folkáče došlo.

Slušný folk téměř odumřel. Na Záviše se mnou nikdo nechce, protože je to hrozné prase.

A tvrdší muzika? Mnohdy stačí k vykázání z koncertu, když je člověk tak velký rebel, že si zapálí cigáro. Čekám, kdy zakážou točení piva.

O zákazu přinášení vlastních nápojů a všeobecně oblíbeném šacování raději pomlčím.

Kdysi perspektivní cestovatel

Dřív jsem hodně cestoval po republice. Také nejbližší zahraničí mám celkem projeté.

Lákaly mě i vzdálenější končiny.

Ovšem informace od těch, kdo vyrazili, obvykle příliš nelákaly.

Kde bylo trošku exotiky, kde šlo poznat jiný způsob života než euroamerický, tam byl dle vyprávění obrovský bordel bezpečností počínaje a stravováním konče.

Asi nejvíc mě znechucuje představa o dovolené okořeněné nepřetržitým průjmem. Potraviny a voda dle domorodců splňují veškeré hygienické standardy, to jen turisté nejsou zvyklí. Návštěvníci, kteří přijedou do ČR, taky nejsou zvyklí na naše delikatesy, přesto netráví hodiny denně na hajzlu. Asi proto, že je (téměř) vše nezávadné.

Necpu se, kde mě nechtějí

Pokud by o mě provozovatelé kin, organizátoři koncertů a hoteliéři ve vzdálených krajích stáli, chovali by se tak, abych se u nich cítil dobře.

Nedělají to. Na mé peníze můžou zapomenout.

Související text:
Tři sestry v Hradci Králové - Zlehka sterilní koncert

Štítky: , ,

 Místo pro Vaše hodnocení:
Blog Zrcadlo aktuálně: AKCE! Praha - Ostrava vlakem od 0,- Kč

Diskuse o článku Peciválova zpověď: Necpu se, kde mě nechtějí


Tady může být Váš názor.

Poslat komentář




<<<  Zpět na titulní stránku