Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím vyjadřujete souhlas. Další informace
Zrcadlo - Pro lidi, kteří myslí vlastní hlavou.

Čtenářský deník - Karel Čapek: Obyčejný život

Mikroblog
O autorovi

Viz výpisek z prvního dílu trilogie Hordubal (odkaz najdete vlevo).

Kompozice

Novela o sto dvaceti stranách je psaná zvláštní formou. Na začátku je čtenář svědkem dialogu lékaře a jednoho ze starých přátel hlavního hrdiny, v kterém se dozvídá, že nedávno zesnulá postava - železničář v penzi - sepsal svůj vlastní život. Následně spolu s jeho starým kamarádem čteme tuto jeho knihu.

Vydání

Československý spisovatel, 1958, Praha

Děj

Chronologicky se seznamujeme s životem chlapce, hocha a dospělého muže. Spisovatel vykresluje obraz osamělého dítěte, ne dost silného, aby uspělo v konkurenci dravějších chlapců na poli fyzické síly nebo šikovnosti. Upíná se proto ke školním výsledkům, dělá mu dobře pochvala pana učitele i pana faráře, roste v premianta, který pravidelně těší pány rodiče vysvědčeními se samými jedničkami.

Stejně pokračuje na gymnáziu, kde je většinou kluků neoblíben, jediný kamarád spáchá sebevraždu. Je příliš nejistý sám sebou, aby měl úspěchy u děvčat. V Praze na univerzitě se cítí ztracený a podléhá vlivu spolubydlícího básníka opilce. V dané době dokonce napíše několik básní. Poté, co praskne průšvih se zanedbáváním školy, nechá se zaměstnat u dráhy, která jej fascinovala již v dětství, kdy se v okolí rodné vesničky stavěla železnice.

Po asi roce se u něho objeví příznaky nemoci (pravděpodobně tuberkulózy), je přeložen do nevýznamné vzdálené stanice, kde krom práce hodně sní. Díky své píli se dostane na jiné nádraží, kde se seznámí s dcerou přednosty. Postupně mezi nimi vznikne láska. Rodiče ženy souhlasí se sňatkem, následně snad i díky přímluvě tchána je opět přeložen a časem má možnost budovat i své nádraží. Je přesný a odpovědný ve službě. Se ženou se odcizují. Za první světové války se věnuje odbojové činnosti (předává informace o pohybu vojenského materiálu). Časem opět stoupne v kariérním žebříčku, je zaměstnán v železničním úřadě na vysoké pozici. Následuje penze, kdy se věnuje hlavně zahradničení

Hlavní postavy

Hlavní hrdina - napletu-li se, v celém románu nezazní jeho jméno; jedná se o chlapce z truhlářské rodiny, který vystuduje gymnázium a po krátké epizodě studia filosofie se dá k železnici, u níž setrvá celý život.
Maminka - romantická duše, velmi citlivá, se zájmem o divadlo, do jisté míry dramatická, svého chlapce velmi miluje, obavami o jeho zdraví v něm pěstuje určitou míru hypochondrie.
Tatínek - zručný, statný řemeslník, který má rád poctivě udělanou práci, zároveň šetřivý, myslí na budoucnost, je pro něho důležité postavení, vychovává ze syna člověka, který se má stát někým.
Manželka - německého původu, dcera přednosty stanice, kde mladý muž pracuje; touží po dětech, tato touha se jí ale nevyplní, pak se cele obětuje péči o potřeby hlavního hrdiny.
Tchán - starý pán respektovaný pro pečlivý způsob, jakým vede svěřené nádraží.

Vlastní názor

Poslední část této Čapkovy trilogie mě úplně pohltila. Není to příběhem, který skutečně asi ponejvíc odpovídá tomu, jak by mohl být v dané době žit obyčejný život, ale tím, jak autor buduje možné pohledy na motivace hlavní postavy. V sekci Děj jsem popsala fakta. Ovšem jejich význam a způsob propojení, důvody a následnost, tedy to vše, čím se autor zabývá zejm. v závěru novely, to je to, oč tu běží. Ano, opětovně vidíme, že nejsme schopni poznat pravdu. Ani "obyčejný člověk" sám nedokáže tu o sobě říci. Byl hodným slušným člověkem? Hypochondrickým sobcem? Lakomcem? Vzbouřencem? Poetou? Byl vším z toho. V jistou dobu. Do jisté míry. Určité okolnosti aktualizovaly určité jeho tendence. Jeho život se vlastně rozpouští v určitém oparu...

Nevíme, kdo jsme. A hlavně nejsme ničím stálým. Vše plyne a nic netrvá. Ani naše osobnost ne.

Knihu jako celek jednoznačně doporučuji k přečtení. Musím konstatovat, že nic tak dobrého jsem od Čapka neočekávala. Konečně chápu, proč je v rámci naší literatury tak chválen a vynášen do nebes. Zaslouží si to.

Kam dál?
Čtenářský deník - Jaroslav Havlíček: Helimadoe
Čtenářský deník - Jaroslav Havlíček: Petrolejové lampy

Štítky:

 Místo pro Vaše hodnocení:
Zrcadlo aktuálně: Vystoupit z EU? To může chtít jen blázen nebo blb

Diskuse o článku Čtenářský deník - Karel Čapek: Obyčejný život


Tady může být Váš názor.

Poslat komentář




<<<  Zpět na titulní stránku